18. 3. 2026

Velikonoce na Slovácku: tradice, které stojí za to zažít

S příchodem jara ožívají na Slovácku velikonoční zvyky a tradice, které mají dodnes své pevné místo v životě místních obyvatel.

Tento sváteční čas, jehož termín se každoročně mění podle prvního jarního úplňku, propojuje křesťanské tradice s pradávnými lidovými obřady – od vynášení Moreny, hrkání v ulicích až po koledování s pomlázkou.

Kraslice i tradiční řemesla

Jedním z hlavních symbolů Velikonoc jsou vajíčka – jako rituální prvek lidové víry, pokrm i dekorace. Nezbytnou součástí výzdoby domovů i vzácným darem jsou dekorovaná vajíčka – kraslice. Tato drobná umělecká díla vznikají rozmanitými technikami a jsou dokladem mimořádné zručnosti tradiční rukodělné výroby. Na Slovácku se setkáte s kraslicemi vyškrabávanými, batikovanými, reliéfními, zdobenými slámou či jemnou drátkovanou krajkou. Umění krasličářek můžete obdivovat na jarmarcích i při ukázkách řemesel v muzeích a památkových domcích napříč regionem.

Širokou nabídku kraslic i dalších tradičních velikonočních výrobků – dřevěných klepačů, figurek ze šustí, ale i modrotiskového textilu nebo keramiky inspirované lidovou kulturou – najdete také v prodejně Tradiční výrobek Slovácka na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti.

Období zvyků a církevních obřadů

Velikonočnímu Svatému týdnu předchází Smrtná neděle, kdy se v některých obcích dodnes vynáší Mařena (Morena) – symbol zimy, nemoci a nepohody. Její spálení nebo utopení má přivolat jaro. V některých obcích se také dodržuje pradávný zvyk – nošení létečka. Děvčátka prochází obcí s ozdobenou borovou větvičkou, která je symbolem života, a vítají jaro.

Svatý týden začíná Květnou nedělí, kdy si lidé zdobí domovy posvěcenými větvičkami jívy, které mají chránit dům i jeho obyvatele. Zelený čtvrtek je spojený s tradicí konzumace „zelených“ pokrmů pro zdraví, ale také s typickým hrkáním (klepáním) – chlapci až do Bílé soboty nahrazují hrkači kostelní zvony, které podle lidové tradice na znamení smutku se zrazením Ježíše Krista „odletěly do Říma“.

Velký pátek je dnem ticha. Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. V tento den je dodnes dodržován nejpřísnější půst v roce. V lidových pověrách se nesmí se hýbat se zemí ani prát prádlo. Naopak Bílá sobota přináší návrat radosti a zvonění kostelních zvonů. Křesťané při mši zapalují svíce – oheň symbolizuje vítězství světla nad tmou, života nad smrtí. V neděli na Boží hod velikonoční se světí vajíčka a kynuté obřadní pečivo. Rodiny se scházejí u společného stolu, kde si u oběda mezi sebou rovně dělí svěcené pokrmy, aby měli po celý rok štědrou ruku a nezáviděli si mezi sebou.

Pomlázka a folklorní tradice

Na Velikonoční pondělí se na Slovácku stále živě dodržuje tradice pomlázky. Chlapci s vrbovými či březovými pruty obcházejí domy, aby symbolicky předali ženám svěžest, zdraví a sílu. Za odměnu dostávají malovaná vajíčka a kraslice a často i něco z regionálních pochutin. Dodnes můžete v některých obcích zažít i krojované obchůzky chlapců za doprovodu hudecké cimbálové muziky.

Pojďte strávit pár velikonočních dnů na Slovácku a nechte se vtáhnout do tradic, které mají své hluboké kořeny i neopakovatelnou atmosféru.