Cisterciácká krajina Velehradu je evropským dědictvím!

Ve středu 17. dubna v Antverpách převzali zástupci sedmnácti cisterciáckých krajin z Německa, Rakouska, Polska, Slovinska a České republiky ocenění Evropské dědictví. Označení Evropské kulturní dědictví od těchto dní náleží síti sedmnácti krajin, které po dlouhá staletí kultivovali a formovali členové cisterciáckého řádu žijící a hospodařící v klášterech, jež na jednotlivých lokalitách zakládali. „Evropská komise vyhodnotila tento fenomén cisterciáckých klášterních krajin s jejich jedinečným přírodním a kulturním bohatstvím jako jeden z podstatných prvků vytváření našich evropských dějin, kulturních hodnot a společné evropské identity,“ říká o získaném ocenění Jitka Točková, předsedkyně Místní akční skupiny Buchlov, která přípravu a spolupráci krajin zaštiťuje.

V České republice se jedná o čtyři kláštery a jejich krajiny: Plasy, Velehrad, Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou. „Díky pětileté spolupráci jak na území jednotlivých krajin, tak mezi sebou na českém území, stejně jako ve spojitosti s partnery z dalších čtyř zemí, se podařilo vyzdvihnout z mírného opomnění živoucí odkaz působení cisterciáckého řádu,“ popisuje spolupráci Aleš Mergental, starosta Velehradu. „Je to obrovská příležitost nejen pro region v současnosti zase novým způsobem rozvíjet téma Velehradu, který je zde pro nás všechny společně už po staletí,“ dodává Mergental.

Právě působení cisterciáckého řádu, které se v krajině Velehradu začalo projevovat od počátku 13. století s výstavbou velehradského kláštera, výrazně přispělo k rozvoji hospodaření v regionu. „Nejen hospodaření může být inspirací pro dnešní snahy o směřování k ideálu udržitelnosti. Existencí kláštera a prací cisterciáckých mnichů bylo na Velehradě uchováno a rozvíjeno dědictví sv. Cyrila a Metoděje, tedy víra jako zdroj vzdělanosti a kultury,“ zdůrazňuje Josef Čunek, duchovní správce velehradské farnosti. Ohromující záběr působení cisterciáckého řádu můžeme nacházet v mnoha konkrétních podobách v krajině a stavbách, která zde byla po šest století přetvářena.

Široké téma působení cisterciáků v krajině Velehradu úchvatně přibližuje nová expozice Volající kamení v budovách původního velehradského kláštera. „Seznámíte se zde se středověkou cisterciáckou kuchyní, uvidíte ambit s portálem do refektáře, kapitulní síň, expozici stavebního vývoje kláštera s plastickými modely, a galerii cisterciácké krajiny,“ doplňuje Čunek, jehož farnost má na starosti provázení nejen touto velehradskou expozicí.

Působení cisterciáků na Velehradě přívětivě přibližuje kniha Petra Hudce a Aleše Létala s názvem Galerie velehradské cisterciácké krajiny. „Velmi obsáhlé téma vývoje kláštera a sídel k němu náležících jsme se snažili postihnout také v kontextu utváření pastýřské a zemědělské krajiny, stejně jako zároveň krajiny sakrální. Neopomněli jsme ani na příběhy, které se ve velehradské krajině dochovávají a leccos v sobě přenášejí z historie do dnešních dní,“ popisuje jeden z jejích autorů Petr Hudec. V plánu jsou komentované prohlídky cisterciácké klášterní krajiny, kdy nejbližší příležitostí bude o Víkendu otevřených zahrad 8. a 9. června.

O cisterciáckých krajinách v České republice se můžete více dozvědět třeba na webu www.cisterciackekrajiny.cz .

Celou evropskou síť Cisterciáckých krajin můžete prozkoumat na webu https://cisterscapes.eu nebo v mobilní aplikaci Cisterscapes.

European Heritage Label (EHL) tedy Označení Evropské dědictví, jeho význam, stejně jako místa a památky, kterým bylo Evropskou komisí uděleno, najdete na https://culture.ec.europa.eu/cultural-heritage/initiatives-and-success-stories/european-heritage-label

Kontakt pro další info:

starosta@velehrad.cz