Česky
VÝSTAVA

Výstava “Miroslav Tichý – malíř, grafik, fotograf”

(0)
Svatoborská 413
Kyjov, 69701
14. - 30. 8. 2019

Vernisáž výstavy proběhne 14.8. (ST) v 17:30 h v Galerii Doma v Kyjově.

Rodák z kyjovských Nětčic je v celosvětovém povědomí zřejmě nejvýznamnějším objevem českého moderního umění posledních let. Od roku 1930 s malými přestávkami žil v Kyjově, kde vystudoval gymnázium. Po válce, v letech 1945 – 1948, studoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Jána Želibského. Z toho 1945 – 1946 absolvoval přípravný ročník, následující dva roky pak už regulérní studium ve zmíněném ateliéru. V něm byl uznáván jako dobrý kreslíř a mezi spolužáky byl oblíben především pro svůj humor. V létě 1948 odešel ze studií, zřejmě z osobních a politických důvodů. V padesátých letech se obracel k avantgardě, impresionismu a kubismu. Ke svým vzorům počítá především Picassa, Matisse a Cézanna. V druhé polovině 50. let přestal malovat, naposledy vystavoval ve skupinové výstavě „Umění mladých umělců Československa“ v Brně. V šedesátých letech došlo k jeho definitivní rezignaci na aktuální společenské a kulturní dění, v této době vznikají pouze kresby, jejichž tématem je převážně žena. Jeho kresby se během 20 let tvůrčí činnosti postupně zjednodušovaly a rozvíjelo se v nich soustředění na detail. V 70. a 80. letech došlo k výraznému útlumu tvorby kreseb (výjimkou je krátké období, ve kterém vytvářel grafiky). Přechod k fotografiím byl urychlen v 70. letech, když byl nucen opustit ateliér nacházející se ve znárodněném domě jeho rodiny, neboť ten měl napříště sloužit potřebám výrobního družstva. Tichý doplňuje: „Obrazy už byly namalovaný, kresby nakreslený. Tak co jsem měl dělat? Hledal jsem nové prostředky. Pomocí fotografování jsem spatřil všechno nově, byl to nový svět.“ Fotografií se zabýval od konce 60. let. Aparáty i zvětšovací přístroje si konstruoval sám z vyřazeného vybavení, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. Objektem focení byly výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu zachycoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Fotografii se věnoval až do počátku devadesátých let, kdy s tvorbou definitivně přestal. Sám k tomu říkal: „Já jsem měl normu. Tolik a tolik udělám snímků za den, tolik a tolik udělám snímků za pět roků, a když jsem to udělal, tak jsem s tím skončil.“ Kupoval 60 mm filmy, a aby ušetřil, stříhal je na dva pruhy. Aparáty byly (až na jeho první, který zdědil po svém otci) zásadně vlastní výroby. Vyráběl si je pro potěchu, protože ho to bavilo, nikoliv z nedostatku financí. Své fotografie (i s odstupem mnoha let) někdy „vylepšoval“ tužkou. Pracoval jako voyeur – fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Říkal, že tímto způsobem „trefí i vlaštovku v letu.“ Charakteristické rysy jeho fotografií – vše je přesvětleno nebo podsvětleno, nedoostřeno, negativy poškrábané. Odmítal se podrobovat vnějším tlakům a konvencím. Vlasy si nestříhal, nemyl se, oděv nosil pouze jeden. Když se roztrhl nebo prodřel, zalátal ho provázkem nebo drátem. Ve svém odmítání okolního světa byl důsledný. Nevystavoval své malby (vyjma několika raných výstav v padesátých letech) a později ani fotografie. Choval se k nim s náležitým odstupem – fotky a malby se porůznu povalovaly v jeho domku, prášilo se na ně, bylo po nich šlapáno, svačil na nich. Spousta jich byla potrhaných a okousaných od myší či politých kávou. Na jeho obrazech se nacházela silná vrstva prachu, jejíž odstranění je bez restaurátorských postupů zřejmě nemožné. On sám si s tím poradil po svém. Když chtěl některý „neviditelný“ obraz někomu ukázat, přetřel jej vlhkým hadříkem, čímž se stal „průsvitným.“

POŘADATEL
VSTUPNÉ

vstup volný

Ke stažení
kytka modra