Nad Napajedly ,na návrší vystupujícím od levého břehu řeky Moravy,leží vesnice Pohořelice.Upoutává pěknou polohou a dalekým výhledem do údolí Moravy a Dřevnice a pozornější návštěvník zde navíc nalezne i historickou památku,která mu napoví, že vesnice měla v minulosti významnější postavení a pestřejší osudy, než se na první pohled zdá. Na okraji nevelkého parku tu stojí zámek, který žil kdysi odlišným způsobem než někdejší poddanská obydlí a vnášel do toku každodennosti nevelké vesnice barvitější tóny. Pohořelický zámek stojící na půdorysu přibližně ve tvaru písmene U je jednopatrová stavba prostých až strohých tvarů. V přímém kontrastu k této jednoduché budově vystupuje výrazná, působivá architektura barokního kostela,který je se zámkem přímo propojen průchodem ve výši prvního zámeckého patra,takže obě stavby ,funkčně i architektonicky zjevně rozdílné,tvoří spolu jeden komplex. Ve zdejším zámku sídlili od sklonku 18.století majitelé malenovického panství,ke kterému byly Pohořelice připojeny r. 1698. Předtím bývaly Pohořelice samostatným feudálním statkem a jeho majitelům tu po dvě století sloužila k bydlení tvrz vystavěná asi někdy na počátku 16.století, náhradou za zaniklou tvrz v nedalekém Podhradí. Samostatné Pohořelice jsou starobylou osadou a asi právě podle nich odvozoval svůj přídomek Holáč z Pohořelic, připomínaný v listinách r.1255. Celá tato končina ostatně byla už dávno ve středověku hustě osídlena, neboť vedle vesnic stojících dodnes, tu kdysi bývaly i vsi Podhradí, Svojšice, Dalenovice, Sedlíšťky a Pěnkov, kterézanikly a zbylo po nich jen jméno anebo byly překryty pozdějšími sídly.Tyto vsi patřily ve 14. a 15. století k feudálnímu panství,jehož sídlem bylo Podhradí. K němu náležely i Pohořelice ,jmenované kdysi jako Uhořelice (1368, 1371), Hořelice (1381), či Ohořelice (1379, 1417, 1437, 1447). (Při zpracování této části bylo využito práce Dr.Zdeňka Pokludy " Zámek v Pohořelicích " publikovaném v periodiku Gottwaldovsko od minulosti k současnosti (Okresní archiv v Gottwaldově,Gottwaldovsko 1985)