Tato oblast se s 2,5 tisícem ha vinic řadila na druhé místo za mikulovskou oblast. Velkopavlovická vinařská podoblast, která vznikla připojením dalších oblastí ale dnes je s 5200 ha co do rozlohy vinic u nás největší. Vysoký počet pěstitelů dává tušit, že tady můžete vidět skutečně tradiční vinařství, které je nedílnou součástí života většiny místních obyvatel. Snad každá rodina tady vlastní kousek vinohradu a vinný sklípek.

Oblast se rozprostírá od Hustopečí a Klobouk až k Podivínu a Moravskému Žižkovu. Je chráněna před severními studenými větry a je otevřena teplým jižním větrům a slunečním paprskům. To nabízí hlavně v nižších polohách v jižní části výborné předpoklady pro dozrávání modrých odrůd. Z těch je nejvíce pěstované Svatovavřinecké, ale výbornou pověst má například Tramín červený z Hustopečí, Velkých Pavlovic a Němčiček. Z bílých převládá Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a na severu oblasti Müller-Thurgau a Neuburské.

K hlavním centrům oblasti patří Velké Bílovice, mimo jiné sídlo Českomoravské vinařské a vinohradnické unie, Hustopeče a Velké Pavlovice. Zejména Hustopeče patří historicky k nejvýznamnějším vinařským městům jižní Moravy. Kdysi tady totiž sídlil důležitý horenský soud, který rozhodoval pře mezi vinaři. O jeho moci svědčí i fakt, že mohl odsoudit k trestu smrti zloděje hroznů, ale i toho, kdo byl přistižen ve vinohradech a byl mu prokázán úmysl krást. Ve Velkých Pavlovicích zase byla vyšlechtěna výborná odrůda André.

K zajímavým lokalitám, které můžete navštívit po Velkopavlovické vinařské stezce nebo po Moravské vinné stezce patří v Bořeticích sklepní oblast "Pod Kraví horou", v Terezíně zachované původní vinařské "búdy" nebo Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích.

Nezapomeňte navštívit

Akce

Webkamery

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem