Slovní popis polohy obce

Obec Korytná leží na úpatí Bílých Karpat v údolí pod Javořinou, jižně od města Uherský Brod.

Stručná historie obce

Obec Korytná byla založena v roce 1270 a její název je podle pověsti odvozen od koryta pro napájení dobytka. V průběhu staletí měnila své majitele a musela projít mnoha těžkými zkouškami, jako bylo např. vyplenění Bočkajovci, nájezdy vojsk Rákocsiho v r. 1704 a 1705, vpád francouzských vojsk v r. 1805 a pruských vojsk v r. 1866. Cholera kosila životy v r. 1836 a 1866, za velkého požáru v r. 1895 vyhořelo na dvacet usedlostí. Za okupace se v Korytné tiskly letáky a obec byla pak osvobozena 26. dubna 1945 Rumuny a rudoarmějci. Ještě v roce 1900 tvořili většinu obce pastevci a rolníci, poté drobením majetku přibývalo dělníků, zaměstnaných převážně v továrnách v Uherském Brodě a ve sklárnách v Květné. Do r. 1930 pracoval v Korytné vápencový lom. Značná část obyvatel od 2. poloviny 19. století odcházela na žňové práce do Rakous, živila se podomním obchodem se zeleninovými semeny a také sběrem léčivých bylin. V zimních měsících pracovala většina obyvatel v rozsáhlých korytňanských lesích. Školství v Korytné sahá až do 1. poloviny 17. století. Kde se učilo zpočátku, není známo. První zmínka o školní budově je teprve z roku 1768. Roku 1833 si Korytňané postavili novou školu, na tehdejší dobu velmi pěknou. Jelikož obyvatel přibývalo, ani tato škola nestačila, takže od roku 1896 stojí a dodnes slouží nová školní budova o dvou podlažích.

Nejvýznamnější památky

Ke Korytné patří neodmyslitelně kostel svatého Václava, který svou dnešní podobu dostal začátkem 18. století. Doba vzniku není písemně doložena, ale podle slohu pochází zřejmě ze 14. století. Kolem kostela dříve býval hřbitov, který ovšem už nevyhovoval, a tak byl přemístěn. K církevním budovám obce patří ještě fara a kaple Nejsvětější Trojice.

Kultura a tradice

V obci se odedávna hodně zpívalo a ke zpěvu hrával gajdoš. Později k němu přibyla hudecká hudba, která po smrti gajdošově hrávala sama. Ta ale zanikla, když v Korytné začala působit dechová hudba (1893), hrající v několikrát obměněné sestavě dodnes. Mládež přivyká národopisným tradicím v lidovém souboru písní a tanců Korytňánek. Korytná má vedle svého nářečí a bohatě zdobeného kroje i svoje lidové zvyky a tradice. Několik večerů před svatým Mikulášem chodívají čerti s Mikulášem a andělem, o Štědrém dnu se někteří lidé postí, aby uviděli zlaté prasátko, o Štědrém večeru se chodí na půlnoční mši. O svatém Janu 27. prosince chodívají chlapci oblečení jako řezníci. O fašankovém pondělí chodívají mládenci v krojích za doprovodu místní dechové hudby od domu k domu a zpívají. Dostávají zvláštní pečivo - boží milosti nebo koblihy, a slivovici. Večer následuje taneční zábava. V úterý chodí maškary a o půlnoci se na taneční zábavě za velikého nářku chasy pochovává basa. Po fašanku následuje doba pokání. O Smrtné neděli chodí děvčata s "létečkem", na Zelený čtvrtek "odletěly zvony do Říma" a chlapci klepou na klepáče a na trakaře místo vyzvánění zvonů. O Velikonočním pondělí bývá "šlahačka", chlapci pletou "korbáče" a od děvčat dostávají barvená vajíčka. Večer před 1. květnem se staví máj, který se zase na konci měsíce kácí a obojí se oslavuje. Poslední neděli v září bývají hody, neboť je svátek svatého Václava, patrona místního kostela. V den Dušiček všichni vyzdobí hřbitov a vzpomínají na zemřelé.

Přírodní zajímavosti

V katastru obce se nachází minerální voda, lidově nazývaná podle zápachu "Smraďačka". Její pramen je ve výši asi 500 m n. m. Obsahuje hojnost síry, sůl a ochru, tj. jílovitou léčivou hlínu. Bohužel sláva korytňanské Smraďačky zanikla, patrně pro její odlehlost. Jihozápadním směrem od Korytné leží území bývalých pastvin Březí. Nad soutokem tří pramenných přítoků Korytnice leží Barvínkový žleb. Dříve zde byly pobřežní pastviny, dnes je toto místo zarostlé dřevinami. Horní louky jsou vzdáleny od Korytné asi kilometr na jih. Z jihu na ně navazuje Obecnice, v minulosti bohatá lokalita na vzácné druhy rostlin. Chráněné území dva kilometry jihovýchodně od Korytné se nazývá Nové louky.

Možnosti trávení dovolené

Obyvatelé i návštěvníci Korytné mohou využívat služeb víceúčelového zařízení s restaurací, tělocvičnou, saunou, bazénem a soláriem. Poblíž obce jsou dvě vodní nádrže sloužící rekreačním účelům a rybolovu, nechybí fotbalové hřiště ani tenisové kurty, dětské hřiště.

Další témata

Rodáci: Mezi známé rodáky a přátele obce patří učitel Josef B. Kolář - Kochovský, který napsal několik knih básní a prózy s náměty ze Slovácka. Další byl Ferdinand Tomek, který se spolu s řídícím Josefem Stivarem zabývali hudbou a národopisem. Akademický malíř Vojtěch Preissig si vzal hojně námětů z Korytné. V chemickém oboru vynikl rodák z Korytné Ing. Dr. Jan Juřena. Dalšími známými osobnostmi byli bratři Stivarové. Básnickou činnost Bedřicha přetrhla předčasná smrt. Rudolf Stivar napsal sbírky básní a zabýval se národopisem. V próze a dramatu působil rodák z Korytné dr. Rudolf Matějíček. Jako botanik vynikl učitel Stanislav Staněk. Korytnou znal bezesporu i učitel národů, Jan Amos Komenský, který se narodil roku 1592 pravděpodobně v sousední Nivnici.

Služby v obci

Nezapomeňte navštívit

Osobnosti

  • KOCHOVSKÝ J.B.
    správce školy; sběratel povídek, pověstí a písní
  • TOMEK Ferdinand
    sběratel národních písní; organizátor kulturního života
Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem