Památky a historie

Město Uherský brod je jedno z nejstarších sídel jihovýchodní Moravy. Jeho bohatá historie utvářela ráz města až do jeho současné podoby a je zde zachována v podobě zajímavých architektonických staveb. Město se nachází na jihovýchodě České republiky, na moravsko slovenském pomezí a tvoří přirozenou vstupní bránu do Bílých Karpat a sousedního Slovenska.

Počátky rozsáhlého osídlování Uherského Brodu, jehož původní název „Na brodě“ připomíná brod přes řeku Olšavu, sahají do 10. – 12. století. Trvalé a téměř nepřetržité osídlení této lokality a jejího okolí dodnes dokládají četné archeologické nálezy. První písemná zmínka o vsi a celní stanici zvané Na brodě pochází však až z roku 1131 z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Původní osada, která tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu, pravděpodobně ležela v jižní části nynějšího vnitřního města, v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele. Díky své poloze v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné hospodářské centrum. Významným mezníkem v historii Uherského Brodu byl 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské a udělil mu hlubčické právo a právo nuceného skladu. Roku 1275 se v listině vydané v Olomouci poprvé vyskytuje název Brod Uherský. Jako hraniční, pevnostní město musel Brod čelit nájezdům Uhrů. Těžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal v podstatě průchodištěm husitských vojsk a také jejich důležitým opěrným bodem. Další útrapy přinesla městu válka českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem Korvínem. Dne 18. června roku 1506 se stal pánem Uherského Brodu Jan z Kunovic, za jehož panství a později i jeho syna zaznamenalo město kulturní a hospodářský rozkvět, jenž trval až do počátku 17. století, do ničivých nájezdů Bočkajovců z Uher. Doba pobělohorská zasáhla velmi nepříznivě do života města, které bylo krutě pronásledováno ničivými nájezdy vojsk a morovými ranami, z nichž nejničivější byla v roce 1680. V roce 1700 byl Brod propuštěn z poddanství a město se začalo znovu vzpamatovávat a byla postavena řada významných budov - nová radnice, farní kostel, městský špitál a také městský vodovod. Ale svůj někdejší hospodářský a kulturní význam Brod přesto postupně ztrácel. Kromě vzpomínaných pohrom na tom měl svůj podíl také fakt, že Kounicové, kteří v roce 1611 město získali, v něm nesídlili. V 19. století si město zachovalo řemeslnický charakter, větší rozvoj ale brzdila odlehlost od hlavních center a špatné spojení, což změnilo zprovoznění Vlárské dráhy v roce 1888. V této době vznikl pivovar, palírny a konzervárny a rozvíjel se také dřevozpracující průmysl. Vznik České zbrojovky a Slováckých strojíren ve 30. a 50. letech 20. století přispěl k rozvoji strojírenství. Vedle hospodářského vzestupu došlo i k rozvoji kulturního života. Zásluhou F. Resky vznikl Hudební spolek Dvořák (1926) s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních jednot vynikal především Sokol, ale působily zde i jiné významné sportovní spolky.

CHRÁM MISTRA JANA HUSA

Původně kostel sv. Jana Křtitele je dnes jednou z nejstarších památek Uherského Brodu. První zmínky pocházejí již ze 13. století. V souvislosti s vybudováním nového farního chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie byl kostel v roce 1784 odsvěcen a využíván jako sklad munice, obilí nebo hasičská zbrojnice. V roce 1898 bylo v jedné z lodí umístěno městské muzeum, v němž byly vystavovány exponáty z oblasti regionální historie. V roce 1920 přechází kostel do užívání československé církve husitské, která jej jako chrám Mistra Jana Husa spravuje dodnes.

RADNICE

Renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova představující společenskou i architektonickou dominantu města. Symbol staleté městské samosprávy. Město nemělo až do 15. stol. vlastní radnici. První budovu sloužící tomuto účelu získalo v roce 1461 od Jana Tovačovského z Cimburka, který měl Uherský Brod v zástavě. Tato radnice stála uprostřed Dolního náměstí a sloužila městu až do roku 1556, kdy byla zbourána a na jejím místě postavena stavba rozsáhlejší a účelnější. Zde se úřadovalo až do počátku 18. stol., kdy byla městská kancelář přestěhována do bývalého šlechtického domu v rohu náměstí. Šlechtický dům prodal městu na stavbu radnice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Závažná slohová přestavba byla provedena v letech 1703 - 1715 a prováděl ji stavitel Michal Graváni. Od této doby se dochoval půdorys radnice do dneška. Na přelomu 80. a 90. let 20. stol. byla provedena komplexní rekonstrukce celého objektu. Zajímavostí budovy jsou věžní hodiny, které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, k němuž se váže známá pověst z doby kuruckých válek.

PANSKÝ DŮM

Pozoruhodná rozsáhlá barokní budova palácového charakteru s dochovaným velmi hodnotným starším goticko-renesančním a renesančním jádrem s řadou zajímavých architektonických detailů. Původně měšťanský dům, pozdně goticky, resp. goticko renesančně přestavěný roku 1512 na nový panský dům. Z něj se dochovaly portály v jižním průjezdu a místnosti za nimi spolu s arkádovým nádvořím. Barokní přístavba byla provedena na přelomu 17. a 18. století pro Dominika Ondřeje Kounice. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v sedmdesátých letech tohoto století. Renesanční sloupy arkádového nádvoří jsou nahrazeny kopiemi. Panský dům slouží dnes jako víceúčelová budova pro kulturní a společenské potřeby města. Nachází se zde obřadní síň, galerie, gotická kaple Kouniců, knihovna a základní umělecká škola.

FARNÍ KOSTEL

Trojlodní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie představuje barokní architekturu. Barokní budova kostela byla postavena podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho. Kostel dal postavit Hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic v letech 1717 - 1733, kdy byl vysvěcen. Na impozantním průčelí vyniká zejména portál nad hlavním vchodem. Věž farního kostela byla postavena v letech 1879 - 1881 podle návrhů arcibiskupského stavitele Gustava Merety a je vysoká 60m. Pozoruhodná je i výzdoba kostela - obraz Stětí sv. Jana Křtitele od neznámého autora, který dal namalovat r. 1697 Doninik Ondřej z Kounic, obraz knížete Václava od Adolfa Hellera z r. 1929, nebo obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od neznámého malíře a řada dalších. Sochy na oltáři jsou dílem Josefa Antonína Winterhaltera.

DOMINIKÁNSKÝ KOSTEL A KLÁŠTER NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Jedna z nejstarších a největších památek na Uherskobrodsku. Původně gotický kostel a konvent dominikánského řádu zaujímal podstatně větší rozlohu, než je tomu dnes. Nová barokní přestavba byla provedena v 17. století za přispění hraběnky Eleonory z Kounic. Dominikánský řád využíval klášter až do 50. let minulého století, kdy byl v rámci nařízení o zrušení mužských řádů zrušen. Jeho prostory využíval stát k různým účelům. V roce 1990 byl klášter opět vrácen tomuto řádu. Vznik města Dominikánského kostela a města Uherský Brod je spojován s legendou O růžovém keři

MUZEUM – SLOUPOVÝ SÁL

Na místě gotického hradu zaniklého v 17. století, měl podle plánů Domenica Martinelliho vzniknout velkorysý zámecký komplex. Byl však vybudován pouze objekt konírny, jako fragment původní rozlehlé zámecké stavby, která nebyla realizována, neboť pozornost stavebníka Ondřeje Kounice, se zaměřila především na budování rodového sídla ve Slavkově a po jeho smrti r. 1705 ztratili dědicové o zámeckou stavbu v Uh. Brodě zájem. Ústřední prostor hlavní budovy představuje podle Dr. Eliáše někdejší konírnu - trojlodní sloupový sál zaklenutý barokními křížovými klenbami. Interiérová úprava je novodobě podřízena expozici zaměřené na osobu Jana Amose Komenského, jehož bronzová socha v nadživotní velikosti od Vincence Makovského je umístěna před jižní zámeckou branou.

OPEVNĚNÍ MĚSTA

Město Uherský Brod bylo ve 13. stol opevněno jednoduchou, ale silnou hradební zdí, jejíž zbytky se dodnes zachovaly v jižní a severní části města. Hradební zeď byla 1,7 m široká, 10 m vysoká a její celková délka činila 2 109 m. Opevnění tvořilo s celkovým půdorysem města jednotu. Čtyři vstupní brány do města byly postaveny ve směru světových stran. V polovině 18. stol. pozbylo městské opevnění významu. Tři městské brány byly zbourány v roce 1874 a jejich zdiva bylo použito při stavbě věže farního kostela. Jediná dochovaná brána tvoří vstup do Muzea J. A. Komenského.

Nezapomeňte navštívit

Akce

Webkamery

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem