Místní pověsti

Hluboko, přehluboko bychom se museli ponořit pod hladinu věků, kdybychom chtěli určit dobu, kdy na území dnešního Uherského Brodu vstoupil první člověk, kdy tady sroubil svoji první chýši, kdy tu vybudoval svůj stálý domov. Mnohé střípky zašlých desítek století nám z hlubin země vynášejí archeologové, další již dokládají listiny uchovávané od 11. století. Ohlas minulých dob k nám však dolétá také z vyprávění našich předků. Vyprávění dávných skutečností předávaných z generace na generaci a přetvářených podle fantazie vypravěčů i ducha doby, ve které žili – z pověstí. Nenechávejme je upadnout v zapomnění. Náš domov, viděný jejich očima, se nám ukáže v nové kráse.

O růžovém keři

Nedaleko Uherského Brodu, nad statkem Volenovem, prý stával kdysi hrad. K úplnému štěstí hradního páru scházelo jediné – dítě. Nakonec úpěnlivé prosby, denně k nebi vysílané, byly vyslyšeny. Jak se za dar nebes odvděčit? Jedné únorové noci přikázala ve snu hradní paní Matka boží, ať se ráno vydá na cestu. Přesně ji popsala. „V lese, kde kvetoucí růžový keř spatříš, dáš k mé cti vystavět kapličku“. Paní uposlechla. Po strastiplném putování spatřila mezi stromy ze sněhu vyrůstající zelený keř obsypaný červenými růžemi. Když sněhy sešly, dali tam manželé postavit dřevěnou kapličku. Zvěst o zázračném keři přitahovala řadu poutníků. Mnozí se zde usazovali natrvalo a dali tak vznik dnešnímu městu Uherskému Brodu. Keři se přišel poklonit také sám panovník. Nad ním pak dal místo kapličky postavit kamenný kostel, kam umístil obraz Černé Madony. Kvetoucí keř rostl tam, kde byl později v dominikánském kostele postaven růžencový oltář. Dominikánský kostel svým vznikem spadá do 13. století. Stávala kdysi na jeho místě opravdu menší svatyňka? Hluboké jsou kořeny pověstí a o zrnku skutečnosti, z něhož vyrostly, se můžeme jenom dohadovat. Pravdou je, že dominikánský kostel Nanebevzetí Panny Marie se stal významným poutním místem, kde se vždy první neděli v říjnu koná Růžencová pouť, jejíž počátek kronikáři kladou do první poloviny jedenáctého století. Tradice Růžencové slavnosti, pořádané brodskými dominikány, se zachovala do současnosti. Již devět století do města v tento čas putují lidé z blízkého okolí i zdaleka, aby se zúčastnili této nevšední události.

Černý Janek

Nešťastný byl kraj na pomezí Moravy a někdejších Uher. Po staletí byl sužován nájezdy, ať to byli Uhři, Tataři či Turci. Kdysi v 17. století napadli Moravu uherští Kuruci. Nedalo se čekat, že by si troufli i na město, přesto dali brodští konšelé hradby střežit. Na celou délku hradeb však bylo málo mužů. Kuruci to zpozorovali a chtěli se Brodu zmocnit lstí. Za jedné tmavé noci se přikradli k Nivnické bráně. Mladý Kuruc, s tváří začerněnou, aby ho ve tmě neprozradila, se vyšplhal na hradby. Hledal, kudy na druhou stranu, aby otevřel bránu, a nahmátl provaz. „Je tu jistě pro rychlejší sestup stráží z hradeb,“ usoudil. Jakmile se však na něj zavěsil, ozval se v bráně poplašný zvonek. Odvážný Kuruc byl zajat a souzen útrpným právem. Dlouho ho ukazovali měšťanům, než zanechal svůj mladý život v rukách katových. Ostatní Kuruci byli zahnáni na útěk. Město bylo zachráněno. Prý na památku této události, ještě dnes ve výklenku uherskobrodské radniční věže uvidíte postavičku s černou tváří, která hodinu co hodinu tahá za provaz zvonku.

Autor textů: Mercedes Zimová

Akce

Webkamery

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem