Kunovice [UH]

Slovní popis polohy obce

Město Kunovice se nachází na jihovýchodní Moravě, v jihozápadní části Zlínského kraje, 3 km od Uherského Hradiště.

Stručná historie obce

Historie města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města. Vojensko-strategická poloha Kunovic ležících na křižovatce prastarých obchodních cest hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce. V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Stoleté dominantní postavení Kunovic skončilo v polovině 13. století založením města Uherské Hradiště. Z rodů, které se postupně na kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z “Kunovic“, z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva. Po r. 1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny. Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století čítalo 1749 dospělých a 499 dětí česky mluvících. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera. Ráz městečka se podstatně změnil postavením Vlárské dráhy v roce 1888. První světová válka znamenala zbrzdění rozvoje obce ve všech směrech. Co do počtu padlých se obec zařadila na jedno z čelních míst v celém regionu – předčasně vyhaslo 115 mladých životů. Na začátku okupace byly Kunovice důležitým střediskem přechodu na Slovensko. Zdejší ilegální skupina se zaměřovala na sabotážní činnost v letecké továrně Avia. Čs. parašutistická skupina Carbon, vyslaná z Anglie z 12. na 13. dubna 1944, tu měla své pomocníky. Také mezi sedmi statečnými parašutisty, kteří hrdinně padli v kostele sv. Karla Boromejského 18. června 1942 v Praze po atentátu na Heydricha, byl rodák z Kunovic, parašutista četař Jan Hrubý. Kunovice byly osvobozeny 27. dubna 1945. V obci pracovaly dvě cihelny, obzvlášť známá byla cihelna Abrahámova. Parní mlýn, nástupce někdejšího vrchnostenského mlýna bratří Ottů i elektrárna z r. 1911 byly po r. 1948 znárodněny. Stejně jako továrna na ocet bratří Horsáků založená v r. 1911 byla postupně rozšiřována na konzervárnu zeleniny. K nejvýznamnějším strojírenským závodům patřil Let zbudovaný z bývalého závodu Avia z r. 1937. Obec byla známá svým ovocnářstvím. Vinohradnictví bylo oživeno ve 30. letech 20. století. V obci hospodařilo v r. 1949 celkem 1219 zemědělských závodů. JZD bylo založeno v roce 1951. Vedle družstva vznikla na starém dvoře farma státního statku na pěstováním zeleniny. Někdejší lichtenštejnské lesy byly zestátněny. V období normalizace byly Kunovice přičleněny k Uherskému Hradišti jako jeho čtvrť.

Nejvýznamnější památky

Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je přirozenou dominantou města. Jeho historie sahá zřejmě hlouběji než do roku 1517, kdy byl Jan z Kunovic přinucen dostát svému slibu a postavit v obci kostel. K další přestavbě došlo v 18. století za faráře Jana Nepomuka Merttena v letech 1759-1761, kdy byl kostel zvětšen a prodloužen přibližně o třetinu. Slavnostní svěcení dvou nových zvonů, Marie (620 kg) a sv. Josef (340 kg), se konalo 21. září 1991 za přítomnosti Otce biskupa Msgre. Jana Graubnera. Bývalý “kunovický zámek”, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1592, dnes představuje komplex pozdně renesančních budov ve středu města. Areál Panského dvora se řadí k významným objektům lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16. či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a také samostatně stojící sýpka. K hodnotným dochovaným detailům lze počítat veškerá technická zařízení či jejich fragmenty, zachované v původních prostorách a souvisejících s historickou stavbou. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou. Kaple P. Marie v blízkosti kostela se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejímž patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18. století. Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí plastiky a kříže. Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777 umístěná před kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na severní straně kostela. Na severní straně kostela je umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje datováno 1887. Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904. U Pálenice stojí socha P. Marie Hostýnské z roku 1887. Za městem u silnice do Míkovic je socha P. Marie Lurdské z roku 1932. Památník osvobození uprostřed města, byl odhalen 28. října 1946 a je dílem místního rodáka akademického sochaře Jana Habarty. Nejstarší kříž pochází z roku 1747 a je umístěn v trati Petříkovec za městem, při silnici do Ostrožské Nové Vsi. Před kostelem stojí kříž z roku 1865. U kostela při silnici se nachází další kříž, který je datován k roku 1867. Ze stejného roku pochází i kříž u silnice do Hluku pod cihelnou. V zahradě domu v ulici Na Rybníčku stojí kříž z roku 1868, před kostelem stojí proti sobě dva kříže z roku 1865 a 1870. U vchodu na hřbitov má své místo kříž z roku 1890. Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou (1997), umístěná na prostranství před poštou. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák.

Kultura a tradice

Pětitisícové město zahajuje společenský rok krojovým, městským plesem a plesem rodičů. V únoru následuje hasičský bál a fašank, na březen připadá ples dětí, v dubnu navazuje velikonoční zábava a velikonoční jízda se sletem čarodějnic a stavěním máje. Květnová jízda králů předchází červnovému národopisnému festivalu Kunovské léto. Říjen je měsíc pro hody s právem. Konec roku se odvíjí ve znamení adventního koncertu, vánočního koncertu a Silvestra před radnicí. Z bohatého kulturního dědictví čerpají čtyři místní dětské folklorní soubory – Merínek, Malý Handrláček, Handrláček, Děcka z Kunovic, dva folklorní soubory dospělých Handrlák a Kunovjan a dvě cimbálové muziky. Od roku 1994 jsou Kunovice místem konání Mezinárodního dětského folklorního festivalu Kunovské léto.

Přírodní zajímavosti

Z přírodních zajímavostí Kunovic a jejich okolí stojí za pozornost především Kunovický les, příklad lužního lesa s periodickými tůněmi a výskytem vzácného listonoha jarního, žábronožky sněžné a obojživelníků. Po jeho krásách turisty provede naučná stezka. Vinohradnictví má v Kunovicích dlouholetou tradici, rozsáhlé vinohrady v polovině 18. století zabíraly plochu přes 48 hektarů.

Možnosti trávení dovolené

Město Kunovice poskytuje návštěvníkům pestrý program. Absolvovat mohou výlet na kole, plavbu lodí po Baťově kanále s půjčovnou lodí a posezení v některém z přístavišť. Expozice Leteckého muzea Kunovice je zajímavou zastávkou pro děti i dospělé nadšence létání. Slovácký aeroklub Kunovice, který sídlí v bezprostřední blízkosti Leteckého muzea, kromě vyhlídkových letů nad údolím Moravy a Chřibů nabízí speciální školu létání a parašutismu. Pro zájemce jsou připraveny také atraktivní tandemové seskoky ze čtyřtisícové výšky na speciálním padáku se zkušeným instruktorem. Zvláštností programové nabídky pro odvážné je balonové létání. Relaxaci poskytují sirné lázně, koupaliště i vinné sklípky. Koupaliště se nachází v klidné východní části Kunovic. Dnes již ojedinělá je možnost skoků z desetimetrového skokanského můstku, plavecký bazén překvapuje mnohé návštěvníky svou neobvyklou maximální pětimetrovou hloubkou, pro menší je připraveno brouzdaliště, pro sportovce hřiště pro plážový volejbal a pingpongový stůl. Kunovicemi prochází dálková cyklotrasa Moravská stezka. Kulturní zařízení Pálenice pořádá divadelní představení, přednášky a další kulturní akce. Letní přírodní areál Sokolského hřiště slouží pro sportovní a kulturní akce včetně letního kina. Farní domeček poskytuje zázemí dětem a mládeži. Ve městě je širokoúhlé kino a knihovna s bezbariérovým přístupem. Pro sportovní aktivity je ve městě vybudováno zázemí pro fotbal, házenou, tenis, stolní tenis a softbal.

Služby v obci

Nezapomeňte navštívit

Akce

Osobnosti

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem