Napajedla

Slovní popis polohy obce

Téměř osmitisícové město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů - Hané, Valašska a Slovácka. Sedm kilometrů na sever je do Otrokovic, 16 kilometrů na severovýchod do Zlína.

Stručná historie obce

Obec je poprvé připomínaná v roce 1366 v souvislosti s mýtem. V roce 1427 bylo městečko s tvrzí dobyto husity a v r. 1469 za česko-uherských válek obsazeno Matyášem Korvínem. Na počátku 16. století obec zveleboval rod Žerotínů a Napajedla vystupovala jako českobratrská obec. V době pobělohorské městečko získal pod správu rod Rottalů, kteří zde zakládali rybníky, vinohrady, budovali mlýny, panské domy, barokní jednolodní kostel sv. Bartoloměje (1712), faru, hostinec a v letech 1764-1769 barokní "nový zámek" podle F. A. Grimma s anglickým a francouzským parkem. Význam městečka vzrostl po roce 1840, kdy byla v blízkosti vybudována tzv. Severní Ferdinandova dráha, tj. trať Břeclav - Přerov. Až v 2. polovině 19. století za Jiřího ze Stockau tady vyrostla škola, cukrovar, pila, cihelna, koželužna, sýrárna a pivovar. V roce 1886 zde bankéř Aristides Baltazzi založil proslulý hřebčín s chovem anglických plnokrevníků. V roce 1898 byla Napajedla povýšena na město. V letech 1903-4 byla na náměstí vystavěna neorenesanční radnice (autor návrhu Dominik Fey). K nástupu průmyslu dochází až po první světové válce a zejména kolem r. 1935, kdy zde rozšiřuje své podnikatelské aktivity J. A. Baťa, který ze zámku vytváří své reprezentační sídlo. V Napajedlích je dnes vyhlášena městská památková zóna.

Nejvýznamnější památky

Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Dílo architekta Dominika Feye oslavilo v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice se před sto lety podíleli Franta Úprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a Jano Köhler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin. Další památkou je pozdně barokní zámek postavený v letech 1760-69, jeho součástí je přilehlý park, barokní kašna, studna a kamenné vázy na nádvoří. V zámku sídlily rody Rottalů, Kobenclů, Stockauové a Baltazzi. K ostatním památkám patří barokní kostel sv. Bartoloměje a budova bývalého kláštera, ve které město rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími zajímavostmi jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako například klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka nebo spisovatelky Boženy Benešové. V roce 1995 bylo historické jádro města a jeho části vyhlášené městskou památkovou zónou.

Prohlídky zámku:

  • na objednávku po celý rok kdykoliv.
  • květen, červen, září - sobota, neděle a státní svátky 10,00 - 16,00 hod.
  • červenec, srpen - každý den kromě pondělí - 10,00 - 16,00 hod.

Kultura a tradice

Od roku 2000 má město své muzeum. V Napajedlích působí několik spolků – Muzejní klub, Divadelní soubor Zdeňka Štěpánka a loutkový soubor Klubíčko. Folklorní soubory Radovan a Radovánek s padesátiletou tradicí udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo v kalendáři má každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané známé jako Napajedelské chodníčky. Naopak novou tradicí je Svatováclavský večer - královský pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní Divadelní festival ochotnických souborů s téměř padesátiletou tradicí je již klasikou kulturního života města.

Přírodní zajímavosti

Okolí města tvoří rozhraní Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu a řeka zde vytváří řadu mrtvých ramen.

Možnosti trávení dovolené

Neobvyklou a vyhledávanou zvláštností okolí jsou pasoucí se stáda koní - tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let. V letním období pořádá správa hřebčína exkurze pro organizované skupiny. V blízkosti pastvin na Pěnném leží na slepém rameni Moravy rekreační středisko Pahrbek. Kromě restaurace je to možnost k ubytování (autokempink) a návštěvy přírodního koupaliště. Další možností koupání jsou blízká štěrkopísková jezera. V blízké Spytihněvi je možné vypůjčit si loďku a vyplout na Baťův kanál.

Rodáci

V Napajedlích se narodil světově uznávaný klavírista Rudolf Firkušný (1912–1994). Po smrti otce se s rodinou odstěhoval do Brna, kde studoval hudbu u významných hudebníků. V roce 1929 získal absolutorium, v roce 1939 opustil okupovanou vlast a natrvalo se usadil v New Yorku, kde se zapojil do hudebního života a procestoval celý svět. Po 44 letech se vrátil do Prahy na Pražské jaro, převzal čestné občanství města Napajedel a v září 1991 uskutečnil v Napajedlích koncert. Jeho jméno nese i napajedelská základní umělecká škola.

Služby v obci

Nezapomeňte navštívit

Akce

Osobnosti

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem