Huštěnovice

Stručná historie obce

Trvalé osídlení vykazuje kraj a s ním i území Huštěnovic až do doby neolitické neboli mladší doby kamenné, spadající do 4. tisíciletí před naším letopočtem, kdy člověk přešel od života kočovného a loveckého natrvalo k zemědělství. Na katastru huštěnovickém v trati Dvořiště a na Záhumenici byly zjištěny popelnicové jámy lidu popelnicových polí. Tento lid se lišil svým pohřebním rituálem od lidu mohylové kultury, který sice své mrtvé pohřbíval a spaloval, ale ostatky pak ukládal pod typické pro něj mohyly. Archeologické nálezy potvrzují sídliště starých Slovanů u Huštěnovic v trati Huštěnůvky, Lněné, Vinšovaté, Záhumenice, Na padělku, Koňov, který uzavíral okruh kmenového hradiska Veligradu. Z nálezů se dozvídáme, že tehdejší lidé provozovali domácí zpracování vlny, lnu a tkaní látek na stavech. Živili se lovem zvěře, pastevectvím a rybářstvím. Byly nalezeny keramické střepy, železné nožíky, šídla, kamenné brousky, přesleny a kosti domácích zvířat. Přes Moravu se přepravovali na korábech z jednoho dubového kmene, který byl u Huštěnovic nalezen v r. 1936 a je uložen ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti. Velkou zásluhu na probádání hradištní kultury v Huštěnovicích má zemřelý zdejší děkan Jakub Hudeček, který v Huštěnovicích působil od r. 1910 do r. 1937. Sepsal kroniku obce a jeho zásluhou bylo otevřeno v r. 1934 v obci muzeum, které podávalo obraz života hlavně starých Slovanů. Sbírky jsou nyní umístěny na Velehradě a v Uherském Hradišti. Jméno Huštěnovice je odvozené od osobního jména Uštěn, málo pravděpodobné od Utěšen. Protože osobní jméno Uštěn je jménem jednoduchým, je pravděpodobnost starší existence naší osady více než zřejmá. Ovšem Huštěnovice na počátku druhého tisíciletí nebyly na nynějším místě, nýbrž v trati zvané Huštěnůvky. Staré Huštěnovice byly založeny podle staré slovanské tradice na vyvýšenině, hrazeny vodou a bažinami. K opuštění staré osady huštěnovické a k založení osady na nynějším místě došlo v letech 1261–1320 z podnětů dnes neznámých. Možná, že jejich zánik podobně jako před tím Koňova byl způsoben válečnými příčinami, není však také vyloučena možnost přeložení osady fyzikálními příčinami, vlivem moravních záplav, které po rozrušení souvislé lesní plochy v Jeseníkách a v Beskydech začínaly mít již v této době katastrofální rozsah. Není však vyloučená ještě třetí možnost, že k zániku původních Huštěnovic došlo jen z vůle tehdejšího jejího vlastníka, totiž cisterciáckého kláštera na Velehradě. Pro lepší kázeň mezi svými mnichy, pracujícími na klášterních dvorech, byl pro zrušení staré osady huštěnovické, anebo nepřál jejich obnově. V současnosti mají Huštěnovice 998 obyvatel.

Nejvýznamnější památky

Dominantou obce je kostel sv. Anny postavený v letech 1873-1877 v novogotickém slohu. Pro své umělecké a architektonické kvality byl v roce 1995 prohlášen kulturní památkou.

Kultura a tradice

Největší událostí v životě obyvatel Huštěnovic jsou Kateřinské hody s právem, které se konají kolem svátku Kateřiny 25. listopadu. Začátek hodů se traduje od r. 1921 (Císařské hody), které byly dva roky bez stárků a práva, jen s hodovou muzikou s krojovanou chasou. Od r. 1923 se hody pořádají s právem a volenými prvními stárky, které s malými přestávkami přetrvaly až dodnes.V Huštěnovicích se dodržuje také fašank doprovázený průvodem masek, dechovou hudbou a tanečním pásmem fašančárů. Důležitou součástí je také pochovávání basy spolu s komickým průvodem. Zdejší lidé dokáží prezentovat i téměř zapomenutá řemesla a umění. Důkazem je každoroční vánoční výstava, kde se prezentují košíkářské výrobky, řezby, obrazy a další ruční práce včetně ukázek jejich výroby.

Přírodní zajímavosti

V minulých letech byla v blízkosti Baťova kanálu vybudována naučná stezka Fífart, která ukazuje podobu mokřin a lužních lesů před mnoha lety. Zdejší kotviště umožňuje návštěvu remízku, který je jednou z oblastí původního osídlení obyvatelstva. Na katastru obce se nachází několik slepých ramen Moravy - Blata, Výrovka, Markéta, Koňovy - která nabízejí rybářům příležitost k rybolovu. V blízkosti obce jsou také dvě cenné přírodní rezervace - Kanada a Trnovec.

Možnosti trávení dovolené

Huštěnovice jsou návštěvníkům dostupné hustou silniční a železniční dopravou, ale využít je možné i značenou dálkovou cyklotrasu Moravská stezka. Spojení s obcí umožňuje také Baťův kanál, přírodní a technická památka protékající katastrem obce. V Huštěnovicích je při břehu plavebního kanálu připraveno místo pro posezení a naučná stezka Niva Moravy. Milovníci přírody ocení také naučnou stezku Fífart s typickými mokřinami a lužními lesy.

Další témata (upřesněte)

Rodák: HUDEČEK Jakub (1871-1937) kněz, archeolog-amatér, významný spolupracovník A. Zlenitiuse. Publikoval pod jménem J. H. Žlebovský. V r. 1929 zvolen předsedou archeologického spolku "Starý Velehrad." Na jeho popud začal spolek vydávat obnovený Sborník velehradský. Byl nadšeným zastáncem teorie, podle níž na území nynějšího St. Města leželo velkomoravské centrum. Byl rázovitou osobností. Co měl, rozdal chudým. Obec mu na vlastní útraty vystrojila pohřeb. Vydal "Život sv. Cyrila a Metoděje" a "Dějiny Velké Moravy-1100 roků státu Československého" (obojí v r. 1935)

Služby v obci

Nezapomeňte navštívit

Osobnosti

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem