Městská památková zóna Uherský Brod

Uherský Brod
významnost: 3
Bohatou historii a pamětihodnosti královského města je možné poznat prostřednictvím turistického okruhu s názvem Stezka městskou památkovou zónou Uherský Brod. Na stezce, která je 1660 m dlouhá, je umístěno 5 zvukových průvodců, kteří zájemce seznámí s historií a zajímavostmi jednotlivých architektonických objektů.

Adresa

Městská památková zóna Uherský Brod

Městská památková zóna byla prohlášena Vyhláškou Jihomoravského krajského národního výboru v Brně ze dne 20. listopadu 1990 o prohlášení území historických jader za památkové zóny.

Nejvýznamnější památky, zařazené do městské památkové zóny:

Kostel mistra Jana Husa, církev československá husitská, Bří Lužů č.p. 192 Nejstarší dochovaná gotická sakrální architektura ve městě pozměněná renesanční přístavbou věže a raně barokní přestavbou v 17. století. Nepostradatelná součást architektonického fundamentu města, jejíž tradice sahá až k jeho počátkům. Dominanta ve východní frontě ul. Bratří Lužů. Původně farní kostel sv. Jana Křtitele. Loď v obvodovém zdivu ze 14. století. Presbytář pozdně gotický, zhotoven Pavlem Sekaným roku 1494. Renesanční věž z roku 1589 je stavěná Mikulášem Lorkem. Klenby lodi jsou z doby raně barokní přestavby datované rokem 1667. Roku 1733 byla farní správa přenesena k novému kostelu na náměstí a v roce 1784 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště. Od roku 1898 byla boční loď užívána jako Krajinské muzeum a v roce 1920 byl kostel převzat a rekonstruován církví Československou husitskou.

Radnice – Masarykovo náměstí č.p. 100, renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova představující společenskou i architektonickou dominantu města. Symbol staleté městské samosprávy. Město Uh. Brod nemělo až do 15. století vlastní radnici. První budovu sloužící tomuto účelu získalo v roce 1461 od Jana Tovačovského z Cimburka, který měl Uherský Brod v zástavě. Tato radnice stála uprostřed Dolního náměstí a sloužila městu až do roku 1556, kdy byla zbourána a na jejím místě postavena stavba rozsáhlejší a účelnější. Zde se úřadovalo až do počátku 18. Století, kdy byla městská kancelář přestěhována do bývalého šlechtického domu v rohu náměstí. Tato budova původně náležela městskému písaři Pavlovi Makovcovi. Pak dům postupně drželi Mariana Beřkovská ze Šebířova, manželka pana Arkleba z Kunovic, Václav Kokorský z Kokor a Lev Vilém z Kounic.Šlechtický dům prodal městu na stavbu radnice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Závažná slohová přestavba (nástavba věže, interiérové úpravy, přefasádování) byla provedena v baroku první čtvrtiny 18. století. V letech 1703-1715 ji prováděl stavitel Michal Graváni. Od této doby se dochoval půdorys radnice do dneška. Pod přední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory jako součást sítě chodeb pod středem starého města. Po dílčích klasicistních a starších novodobých, architektonicky převážně indeferentních úpravách interiérů, byla na přelomu 80. a 90. let 20. stol. provedena komplexní rekonstrukce celého objektu podle projektu SÚRPMO Brno. Zajímavostí budovy jsou věžní hodiny, které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, k němuž se váže známá pověst z doby kuruckých válek.

Panský dům – Kaunicova č.p. 77, pozoruhodná rozsáhlá barokní budova palácového charakteru (projekt barokní přestavby od Domenica Martinelliho) s dochovaným velmi hodnotným starším goticko-renesančním a renesančním jádrem s řadou zajímavých architektonických detailů. Prvořadá profánní(světská, nenáboženská) architektura patřící bezesporu k nejhodnotnějším dochovaným částem historického stavebního fondu památkové zóny a svým významem přesahující hranice města. Původně měšťanský dům, pozdně goticky, resp. goticko renesančně přestavěný roku 1512 na nový panský dům. Z něj se dochovaly portály v jižním průjezdu a místnosti za nimi spolu s arkádovým nádvořím. Barokní přístavba byla provedena na přelomu 17. a 18. století pro Dominika Ondřeje Kounice. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v sedmdesátých letech tohoto století, v půdních prostorách vestavěna základní umělecká škola. Renesanční sloupy arkádového nádvoří jsou nahrazeny kopiemi (původní sloupy byly subtilnější, s jemnější profilací). Panský dům slouží dnes jako víceúčelová budova pro kulturní a společenské potřeby města. Nachází se zde obřadní síň, galerie, gotická kaple Kouniců, knihovna a základní umělecká škola.

Farní kostel – Masarykovo náměstí č.p. 103, Trojlodní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie představuje vynikající barokní architekturu. Stavba je pozoruhodná i z urbanistických hledisek, a to vzhledem k polaritě prostoru náměstí mezi kostelem a radnicí, coby symboly církevní a světské správy. Barokní budova kostela byla postavena podle plánů kounicovského architekta Domenica Martinelliho, italského architekta nar. v roce 1650 v Lucce, kde také r. 1718 zemřel. Byl hodně činný ve Vídni a na Moravě a pracoval pro šlechtické rody Lichtenštejnů, Harrachů a Kouniců. Kostel dal postavit Hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic v letech 1717–1733, kdy byl vysvěcen. Na impozantním průčelí vyniká zejména portál nad hlavním vchodem.Věž farního kostela byla postavena v letech 1879–1881 podle návrhů arcibiskupského stavitele Gustava Merety a je vysoká 60 m. Pozoruhodná je i výzdoba kostela – obraz Stětí sv. Jana Křtitele od neznámého autora, který dal namalovat r. 1697 Dominik Ondřej z Kounic, obraz knížete Václava od Adolfa Hellera z roku 1929, nebo obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od neznámého malíře a řada dalších. Sochy na oltáři jsou dílem Josefa Antonína Winterhaltera.

Dominikánský kostel a klášter nanebevzetí panny Marie – Mariánské náměstí č.p. 61 Jedna z nejstarších a největších památek na Uherskobrodsku, dominanta městského panoramatu. Původně gotický klášterní kostel s dlouhým presbytářem (typickým pro dominikány), vybudovaným patrně v první polovině 14. století, byl mnohem vyšší, než je dnešní chrám. Byl tvořen trojlodí, s ozdobami z tesaného kamene, na průčelí měl dvě věže ozdobené hodinami, které byly v té době velkou vzácností. Po několikerém vypálení a zpustošení v době husitské (1421) a v průběhu třicetileté války (1634), byl kostel radikálně přestavěn v období raného baroka, v 60. a 70. letech 17. století, nákladem hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Ditrichštejna. Autorem plastik na hlavním průčelí je olomoucký sochař František Zurn. Interiér kostela s díly Josefa Winterhaltera a Benedikta Telčíka (oltář) byl naposled upravován v období novodobého historismu. Fasáda byla obnovena současně s rekonstrukcí klášterní budovy v posledních letech.

Opevnění města Město Uherský Brod bylo ve 13. století opevněno jednoduchou, ale silnou hradební zdí, jejíž zbytky se dodnes zachovaly v jižní a severní části města. Hradební zeď byla 1,7 m široká, 10 m vysoká a její celková délka činila 2 109 m. Opevnění tvořilo s celkovým půdorysem města jednotu. Čtyři vstupní brány do města byly postaveny ve směru světových stran. Z nich nejpevnější byla dolní, nebo také Nivnická. Brána byla 26 m vysoká a 10 m široká. Nejpevnější prý byla proto, „že byla na maltě vínem zadělané“. V polovině 18. století pozbylo městské opevnění významu. Hradební zdi zůstaly opuštěny a postupně vymizela i úcta, kterou k nim Broďané chovali. Tři městské brány byly zbourány v roce 1874 a jejich zdiva bylo použito při stavbě věže farního kostela. Jediná dochovaná brána tvoří vstup do Muzea J.A. Komenského.

Najdete zde také...

  • Chrám Mistra Jana Husa Uherský Brod
    •  Církevní památky
    Chrám Mistra Jana Husa je nejstarší dochovanou sakrální stavbou Uherského Brodu. Chrám byl zrušen Josefem II., sloužil jako skladiště a po 1. světové ...
  • Radnice Uherský Brod
    •  Historická města
    Radnice, renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova představuje společenskou i architektonickou dominantu města a symbol staleté městské sa...
  • Dominikánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie Uherský Brod
    •  Církevní památky
    Jedna z největších a nejstarších pamětihodností na Uherskobrodsku, která zároveň tvoří dominantu města. Původně gotický komplex dominikánského klášter...
  • Městské opevnění Uherský Brod
    •  Vojenská památka
    Zbytky městské hradební zdi, která bývala vysoká 10 m, jsou dnes chráněny jako součást městské památkové zóny. Poslední ze čtveřice městských bran tvo...
  • Zámek Uherský Brod Uherský Brod
    •  Hrady a zámky
    Budova kounického zámku, který nebyl nikdy dokončen, dnes slouží jako sídlo Muzea J. A. Komenského a dějiště společenských akcí....

Nejbližší cíle v okolí

Informace o projektu: „Cielené školenia, kurzy a tvorba spoločných marketingových produktov - podpora rastu cestovného ruchu v cezhraničných regiónech“
Freepoint - internet za 250 Kč (bez DPH) měsíčně
jantarová stezka
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie
Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,
Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem