Poloha

Králův stůl se nachází ve výšce 355 m n.m., 1 km jižně od obce Janovice, po levé straně silnice z Modré do Zdounek, naproti myslivně Nové Dvory.

Popis

Králův stůl je opředen mnoha pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli je považován za megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“ a zničené v roce 1870 při stavbě komunikace. Zřejmě se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují některé archeologické nálezy. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku části hranice katastru velehradského kláštera. Poprvé je zmiňován v majetkové listině kláštera roku 1228. Jako přirozený mezník hranice pak zůstal nejméně do 18. století, kdy na Králově stole byla uzavřena 6. října 1706 smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rotalu, majitelem napajedelského panství.

Další informace

Králův stůl byl předmětem řady zkoumání. První podrobný popis s plánkem a mapkou vyhotovil a publikoval školní rada J. Chodníček roku 1903. Intenzivní zájem mu věnovali členové spolku Starý Velehrad, kteří zde provedli průzkum v roce 1929 a výsledky publikovali ve Velehradském sborníku. Antonín Zelnitius publikoval výsledky výzkumu v samostatném spisku v polovině 40. let minulého století. Zjišťovací archeologické sondy byly provedeny v letech 1976 a 1977. V současné době je opět v centru pozornosti badatelů a archeologů, kteří se snaží zodpovědět otázku skutečného původu a účelu této památky. Dosavadními průzkumy byla potvrzena předhistorická úprava terénu a umělé usazení kamene a Dr. St. Štěrbovi se podařilo prokázat vytesané znaky jako keltské runy.