V rámci znovuvybudování města Kroměříže a přebudování v residenční město založil v letech 1665–1675 kníže – biskup Karel III. z Liechtensteina-Castelkorna za hranicemi města na neúrodné bažinaté půdě nový park, raně barokní Libosad – dnešní Květnou zahradu. Půdorys vytvořil italský dvorní architekt z Vídně Filibert Lucchese na půdorysu obdélníku jako velkorysou raně barokní zahradu, slučující vzory italské a holandské před francouzskou zahradou Le Nôtra. Libosad s hvězdicovitým členěním ústřední části inspirované římskými zahradami spojil se začínajícími vlivy francouzských zahrad. Vznikla tak monumentální unikátní autentická podoba raně barokního evropského libosadu, která se  na kontinentu ani v Anglii nedochovala nebo po nich zůstaly jen její jednotlivé části.

Velkorysou rchitektonickou stavbou je 244 m dlouhá (původně vstupní) galerie se 44 antikou inspirovanými sochami v nikách a 46 bustami na konzolách nad pilíři arkádových oblouků. Sochařská výzdoba byla inspirována římskou vilou Pamphilia ze třetí třetiny 17. století (dnes změněné v krajinářský park). Druhým dílem byl letohrádek (rondel), dnes známý jako rotunda. Centrální stavba zahrady má osmiúhelníkový půdorys s grottami, sochami faunů a vodními hříčkami a nad středem je kupole na kruhovém tamburu, vyzdobena uvnitř freskami Carpofora Tencally, štukovou a skulpturální výzdobou Quirina Castelliho a Carla Borsy, oslavující vodu. Na ostrůvku bazénu je barokní voliéra, blízko byl králičí kopeček se sochou Diany. Unikátní jsou dochovalé kruhové zahradní kopečky, které v zahradách renesance a baroka připomínaly zahrady Mezopotámie a Říma, ale byly také součástí holandských zahrad.  Přes 5,5 km je v zahradě vysokých stříhaných stěn a tisíce metrů tvarovaných buxusových plůtků a plotů i brodériových ornamentů a dva labyrinty. Architekt Arche v letech 1840–1845 nahradil původní vstup do zahrady uprostřed galerie vytvořením nového impozantního vstupu čestným dvorem, vytvořeným vstupní budovou a dvěma empirovými skleníky – Studeným a Tropickým. 

Od konce 19. století sloužila celá prostora zahrady k pořádání celomoravských hospodářských a zemědělských výstav, slavností a ve skleníku se až do současnosti v létě provozují koncerty hudebních festivalů, divadla, opery a společenské akce, výtvarné výstavy a výstavy pěstitelů kaktusů a tropické flóry. Střecha galerie slouží jako pochůzková lávka, umožňující pohled na zahradu, ornamentální brodérie, ale i na vedutu města a okolí Hané.