Expozice / prohlídková trasa

Prohlídka zřícenin jednoho z nejvýznamnějších hradů na Moravě. Ve vstupní věži expozice valašských povstání za třicetileté války.

Jedna z největších hradních zřícenin na jižním okraji předhůří Hostýnských vrchů leží asi 2 km severně od obce Lukov. Z křižovatky silnic od Fryštáku a Lešné v Lukově jet po ulici Hradské, na jejím konci u sochy sv. Jana je parkovistě, kde začíná značená cesta , která vede ke zřícenině.

Za pravděpodobně nejstarší zprávu o existenci hradu je možné považovat podpis šlechtice Buně z Lukova na listině Přemysla Otakara I. z prosince 1219. Na stavbě hradu se podíleli kameníci velehradské stavební huti, o čemž svědčí nalezené kamenické prvky. O Lukovu se ve svém životopise zmiňuje mezi léty 1333–35 i tehdejší moravský markrabě a pozdější český král Karel IV., který jej vykoupil ze zástavy. Ale už zanedlouho se vrací do držení významného moravského šlechtického rodu Šternberků, kteří jej považovali za své hlavní rodové sídlo. Šternberkové drželi Lukov do roku 1511, potom patřil pánům z Kunštátu, z nichž nejvýznamnější byl Jan Kuna z Kunštátu, moravský zemský hejtman. V roce 1547 kupují hrad Lukov s panstvím Nekšové z Landeka. V roce 1609 jej sňatkem získal Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války byl dlouhou dobu v držení valašských povstalců a v roce 1643 byl více než tři měsíce obsazen švédskou posádkou. Při jejich ústupu byl hrad vypálen a byly strženy hradební zdi, aby už nemohl sloužit jako pevnost. Od konce 17. století byl hrad dalšími majiteli – rodem Minkviců z Minkvicburku – už jen nouzově opravován a chátral i za dalších majitelů – Rottalů a od roku 1724 Seilernů. V roce 1773 byly z hradu do obce Lukov přeneseny vrchnostenské úřady a tak ztratil i význam jako správní centrum panství. Na počátku 19. století je uváděn jako pustý. Původní hrad byl založen ve 1. čtvrtině 13. století na poměrně úzkém skalním hřebenu a svou dispozicí i provedením byl v tehdejší architektuře ojedinělým zjevem. Jádro hradu bylo situováno v západní části, předhradí leželo východněji. Koncem 13. století byl hrad poprvé rozšiřován – byla přistavěna průjezdná brána a hrad již zaujímal celou plochu dnešního hradního jádra. Na konci 14. století je hradní kaple goticky přebudována a mluví se dokonce o existenci kostela sv. Jana Křtitele (1392, papež Bonifác IX.). Na konci 15. století byl hrad rozšířen o předhradí s věžemi, z nichž se Svatojánská věž dochovala dodnes. V druhé polovině 16. století byla zahájena rozsáhlá přestavba hradu na renesanční pevnost. Převážná část dochovaných hradních staveb pochází právě z tohoto období. Nejmladším dodnes zachovaným architektonickým prvkem je mohutný opěrný pilíř, který pochází z konce 17. století. V 80. letech 20. století byly na hradě zahájeny první rekonstrukční práce, v roce 1986 přešel hrad do majetku obce Lukov. V roce 1990 vznikl Spolek přátel hradu Lukova, který hrad provozuje a zabezpečuje prohlídky. Je také garantem probíhajících stavebně záchranných prací.

Na hradě se konají také různé kulturní akce (Šermířské dny nebo noční prohlídky se strašidly). Ve druhé polovině roku 2006 bude v prvním patře vstupní věže zpřístupněna expozice zaměřená na historii valašských povstání v době třicetileté války.