Jurkovičovy stavby se nacházejí převážně v lázeňské části Luhačovic v blízkosti náměstí 28. října.

Slovenský architekt Dušan Jurkovič (1898-1947) se po studiích intenzivně zabýval dřevěnou srubovou architekturou Valašska. Po prvních zakázkách na turistické stavby ve volné krajině (rozhledna na vrchu Brňov – 1896) přišly stavby na Pustevnách (Maměnka, Libušín, zvonice, orientační tabule, tělocvična Sokola). Po realizaci těchto staveb získal nové objednávky, kvůli kterým odchází v roce 1899 do Brna, kde zapadl do tamějšího uměleckého prostředí a navázal kontakty s představiteli národnostně orientované kultury. V Brně pak získal zakázky na přestavbu lázní Luhačovice ve slovanském duchu. Projektováním jednotlivých staveb, ale i celkovým urbanistickým řešením lázní Luhačovice se Dušan Jurkovič zabýval v letech 1901-1914.

V roce 1902 uskutečnil Dušan Jurkovič přestavbu “Janova domu" a starších koupelen II. třídy, které spojil do jednoho celku a nastavil o další patro a podkroví. Celou budovu opatřil vně i uvnitř pestrobarevnou malbou. Jurkovič zde dokázal zkombinovat různorodé materiály, například sušené hliněné cihly a moderní betonové pilíře. V roce 1947 získala stavba název Dům Dušana Jurkoviče.

Také při úpravě budovy vodoléčby dokázal využít stávající kamenné přízemí a poschodí ze sušených cihel. Z roku 1902 pochází i jeho adaptace bývalého kuchyňského domu na obytnou vilku nazvanou Chaloupka. Zděné přízemí architekt zkombinoval se srubovou dřevěnou nadstavbou s balkóny. Střecha se zalomenými vikýři a štíty podobně jako Jurkovičův dům silně rozvíjí prvky karpatské architektury.

V roce 1903 postavil novostavbu vily Jestřabí. Volně stojící vilka, která má ráz bloku s příčně rozvinutými křídly po stranách, je komponovaná téměř symetricky.

V blízkosti budovy vodoléčby pak v témže roce vznikl komplex Slunečních lázní se vstupní budovou a šatnovými kabinami s bílými plachtovými závěsy umístěnými po stranách bazénu.

Hudební pavilon pochází rovněž z roku 1903. Původně byl navržen pro lázeňský orchestr a umístěn na Lázeňském náměstí u Janova domu, nyní stojí poblíž vily Jestřabí.

Vila Vlastimila byla jednou z prvních staveb, která dala impuls k výstavbě Pražské čtvrti. Jurkovič ji postavil pro maséra F. Pospíšila. V Jurkovičově tvorbě znamenala Vlastimila miniaturní model k postavení jeho vlastní vily v Brně-Žabovřeskách. V roce 1904-1905 ve Vlastimile promýšlel svou operu "Osud" Leoš Janáček.

V Pražské čtvrti, vedle Vlastimily, stojí i vila Valaška, postavená rovněž podle návrhu D. Jurkoviče. Slovácká búda vznikla podle návrhů z roku 1906. V roce 1911 vypracoval Jurkovič návrh na její rozšíření.

Ve Slovácké búdě se scházeli čeští a slovenští žurnalisté, spisovatelé i politici. Koncem roku 2002 Slováckou búdu zničil požár.

Vodoléčebný ústav vznikl v roce 1902 přestavbou z Jestřabského mlýna, při které ovšem Jurkovič nezasahoval hlouběji do podstaty existující stavby (s kamenným přízemím a poschodím ze sušených cihel), poschodí však zvedl hrázděnou nadstavbou a budovu sjednotil střechou.

Dušan Jurkovič vypracoval pro Luhačovice projekty několika dalších budov, ale ty buď nebyly realizovány, nebo byly v různých dobách přestavěny.