O nezvyklém umístění radnice uprostřed Prostřední ulice se tenkrát rozhodlo v snaze předejít sporům mezi novými měšťany z Velehradu a Kunovic, kteří osídlili dvě rovnocenná náměstí Hradiště.
Původně byla radnice postavena jako řadová jednopatrová budova s věží, v průběhu staletí ale její podoba doznala řady změn. Požár v roce 1681 zničil kromě vzácných spisů i část stavby.  O postupných opravách svědčí přítomnost slohových prvků od gotiky až po klasicismus.
V severní části objektu je dochováno středověké jádro s pozdně gotickou věží, první patro věže zdobí gotická křížová klenba a vstup do ní rámují dva pozdně gotické sedlové portálky. Ze dvou domů, které radnici později spojily, je starší gotické dispozice levý dům, dům na pravé straně nese znaky raně barokní. Střední část průjezdu a horní síň v patře je z období renesance. Oba domy jsou propojeny barokním portálem v zadní části průjezdu.
V radnici se nacházelo sedm velkých místností. Tři další, určené pro služebníky, byly situovány v budově do dvora. Zde stávaly sýpky k uložení obilí z městských dvorů a stáje.
Dominantou radnice je věž, která byla původně vyšší a zakončena gotickým jehlanem se čtyřmi štíhlými věžičkami. Byly na ní umístěny vzácné hodiny a ochoz pro ponocného. Působením nestabilního podloží je věž vychýlená o 72 cm od své osy a říká se jí proto „slovácká Pisa“.