Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského, řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu.K popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.

Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.

Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtenšteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna. Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi.

V době josefínských reforem byla v r. 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala k obnově, ale i k další péči o kapli "po všechny časy" (r. 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v r. 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.

V okolí kaple na rozsáhlých plochách je křížová cesta, studánka se "zdravou vodou" a sochou sv. Antonína. Od obce ke kapli vede lipová alej.

Kaple jednoduchého jednolodního půdorysu není honosnou stavbou, její charakter je dán výzdobou místních lidových umělců, svou jednoduchostí působí však důvěrně a mile jako místo prosté a vroucí zbožnosti. Hlavní oltář (1904) je z bílého mramoru, nad ním je osazen amatérský reliéf Poslední večeře. Nad ním je obraz sv. Antonína s Ježíškem a anděly, vznášejícího se nad Blatnickou horou, který namaloval lidový umělec, samouk "pantáta maléř", blatnický kostelník Josef Hán; toto dílo je povýšeno na blatnický "poutní obraz". Význačný tvůrce církevního umění ak. malíř Jano Kohler ze Strážovic u Kyjova zvěčnil třemi obrazy. Obrazy jsou z r. 1937. U jižního průčelí je otevřená kaple s polním oltářem a sochou sv. Antonína. Zde se konají služby boží pro tisíce poutníků o hlavních poutích, kdy Blatnická hora rozkvétá opět krásou slováckých krojů.

Svatý Antonínek má knihu

Nedaj, Bože, abych umřel,
než já splatím, co jsem dlužen.
Začal jsem já pole orat,
nemohl jsem práce zdolat.
Zemru-li já přece, Pane,
nenech pole nezorané.
Vždyť to pole není moje,
je to, Bože, pole tvoje.

Modlitba P. Antonína Šuránka otvírá novou knihu Svatý Antonínek, kterou vydala Římskokatolická farnost Blatnice pod Svatým Antonínkem. Na dalších osmdesáti stranách najdou poutníci a všichni, komu je Antonínek blízký, historická fakta i současnost. Navíc kniha obsahuje mnoho barevných fotografií. K dostání je za 180 korun.

Knihu můžete zakoupit například v Informačním centru Přízámčí v Uherském Ostrohu.