Město je obklopeno krásnou přírodou s čistým vzduchem a příjemným podhorským klimatem. Půvab Luhačovic spočívá v příjemné domácí atmosféře a nezaměnitelném rázu, který městu vtiskly stavby architekta Dušana Jurkoviče. Základ lázeňské léčby tvoří minerální prameny. Vincentka, Ottovka, Aloiska, Amandka a pramen dr. Šťastného jsou využívány k pitné léčbě, zatímco prameny Janovka, Antonínka, Jubilejní, Elektra, U čítárny slouží pro inhalace, koupele v přírodní minerální vodě a další vodoléčebné procedury. Léčí se zde neduhy dýchacího a trávicího ústrojí, nemoci a poruchy látkové výměny a pohybového ústrojí. Léčivé účinky pramenů umožňují nejen úspěšnou léčbu, ale i prevenci možných onemocnění.

Voda z pramenů Vincentka a Amandka se začala využívat k pitným kůrám a v lahvích se rozvážela po okolí. Postupně byly postaveny lázeňské objekty, rostl počet lázeňských hostů a v roce 1885 dosáhl 1500 za sezónu. Po několika letech stagnace byla v roce 1902 založena lékařem Františkem Veselým akciová společnost. Pro rozsáhlou přestavbu a modernizaci získal zmíněného architekta Dušana Jurkoviče. Další výstavba lázeňských objektů pokračovala zejména podle návrhů architektů Emila Králíka a Oskara Pořízky.

V lázních pobývala celá řada známých osobností. Luhačovice si velmi oblíbil hudební skladatel Leoš Janáček, který je v letech 1903 - 1928 pravidelně navštěvoval. V lázních pobývali např. Alois a Vilém Mrštíkovi, Alois Jirásek, F. X. Šalda, J. Jesenský, Ignát Herman, Martin Kukučín, Petr Bezruč, František Kožík, Antonín Slavíček, Josef Suk, Oskar Nedbal a další.

Luhačovice dnes nabízejí odbornou lázeňskou péči i bohatý kulturní a společenský život. Návštěvníci mohou využít sauny, fitcentra a kryté bazény v hotelích, relaxační a rekondiční studia. Pro turisty a cykloturisty jsou ve městě i okolí dobře značené turistické stezky. Pro vodní sporty slouží nedaleká Pozlovická přehrada, v zimě jsou v okolí Luhačovic také podmínky pro běžecké i sjezdové lyžování.